stranky_vodaku_nevidomych

sponzor:

Pár slov místo úvodníku

Kde jsme se vzali, vlastně ani přesně nevíme. Ztrácí se to někde v kouři hospody na Žižkově (Pod viaduktem) roku 1987 (možná 88). Zakládající schůze vodáků TJ Zora proběhla za účasti asi 20 lidí a vedení se tenkrát obětavě ujal Pepa Gruncl. Nadšení mu vydrželo asi čtyři roky a pak se pozvolna vytratil i se svými kamarády. Ostatně koupené lodě jim z části někdo ukradl, tak co?
Z druhé strany my novější jsme byli taková skupina inspirovaná Jiřím Mojžíškem. Ze začátku nás držela finančně nad vodou Jarka Jesenská ze Svazu invalidů a my jsme vystupovali jako ZOSI při SOU, později MUDr. Kvapilík ze Slávie VŠ Praha. Posléze nám přišla docela vhod mezera vytvořená absencí Pepy Gruncla a rádi jsme ji v TJ Zora Praha vyplnili.

Pro zasvěcené, kteří si chtějí zavzpomínat na historii naší expedice Sázava, přináším několik málo nesrozumitelných charakteristik jednotlivých ročníků i dalších významných akcí těch let:

Každý rok jsme na kánojích jezdili Sázavu, která je od Prahy nejblíž a při dobrém stavu vody už může být i dost zajímavá. Tak jsme si řekli, že vypůjčíme velkej gumáč a svezeme pár nevidomých.

1.ročník: obrovský vojenský gumáč od Klípů ještě s dřevěnou podlážkou - tu jsme ale zničili, 1 kánoj a 4 nafukovací dvoukajaky, jel Martin Eliška s autem Lada, 10 nevidomých, 1 vodící pes, celkem 19 osob (1988)

2.ročník: obdobný gumáč od Jardy Puldy, už bez dřevěné podlahy, 2 kánoje a 2 nafukovací dvoukajaky, dost pršelo, 8 nevidomých, 1 pes, celkem 20 osob, spali jsme opět v Pikovicích (1989)

(tady dějiny udělaly tlustou čáru, respektujme to tedy alespoň symbolicky)

3.ročník: (1990) Matylda od Pavla Kolínského APK - zazvonil jsem u něj, představil se, požádal ho o její půjčení. A on mi ji prostě půjčil a další rok pak přijel taky.

4.ročník: společně s Jedličkovým ústavem, Hvězdonice - Kameňák na Matyldě + 4 Vydry (1991)

5.ročník: 2 Matyldy od APK, náš raft a 5 kánojí, bylo 40 osob, z toho 9 nevidomých, spali jsme v čerčanské sokolovně a v Týnci, natočen videofilm, který je možno si objednat na CD. Pro přeháňky a silný vítr jsme to v neděli zapíchli v Kameném Přívoze a nevidomé z Levoči poslali na Zbraslavský zámek (1992)

6.ročník: 14.-16.5.1993: poprvé Colorado + starý raft + nafukovací dvoukajak a 4 kánoje, první noc v čerčanské sokolovně, Vítek Nejedlý udělal u táboráku reklamu a jela s námi Anička ze Slovenska, 7 nevidomých z 25 osob.
V závodu Bohemia Raft Open 93 Lipno 5.-6.?.1993 jsme Lužnice na kanojích

obsadili 19.místo.
O prázdninách jsme s členy skupiny Musica pro Sancta Cecilia sjížděli Lužnici (1 nevidomý, 1 zbytkař a dva slabozrací plus doprovod)
Jinak se scházíme úterky v loděnici a trénujem na Vltavě, pokud to podmínky dovolují na Modřanské šlajsně.

7.ročník 6.-8.5.1994: 2 kánoje a 4 rafty–z toho 2 od Tyflosportu, 8 nevidomých, 29 osob, první noc jsme spali v sokolovně v Čerčanech, Marek jede prvně na kajaku.
8.-10.4. jsme se účastnili (2 vodáci se zbytky zraku a 3 slabozrací) vodácké akce na Stvořidlech pořádané Oblastní odbočkou ČUNS v zařízení TJ Bohemians. Lukáš Treml tam tolik zmrznul, že čtyři hodiny nepromluvil, kdo ho zná, jistě chápe, co to muselo být. Koupíme alespoň neoprenové ponožky!!!
21.5. jsme se zúčastnili závodů "Parma 1994" na trojském kanále. Šlo o závody handicapovaných posádek raftů pořádaných Rafting Handicap Clubem. Obsadili jsme zde 2.místo a jako ceny vyhráli malé lodní pytle.
4.6. jsme se opět účastnili závodu "Bohemia raft open 94". Ze zrakově postižených se této akce účastnil pouze Ivo Budil. Díky jeho Kamě jsme se však jako posádka, která tento poměrně náročný závod absolvovala se psem na palubě, dostali až do Sportovního magazínu České televize. Umístili jsme se na slušném 24. místě z 39 účastníků.
27.6. jsme ještě cvičně spluli na kánojích 16 km Sázavy z Týnce do Pikovic. To už však pouze s žáky SOU.
Následující akci nelze sice označit za akci vodáckého oddílu TJ ZORA, ale od 31.7 do 17.8. jsem měl možnost díky Svazu tělesně postižených navštívit s 11 zrakově postiženými Norsko a s pěti z nich raftovat na řece Otta - obtížnost WW2-WW4.

18.-21.8. jsme s členy skupiny Musica pro Sancta Cecilia na jednom raftu a třech kanojích splouvali nejzajímavější část Ohře z Lokte do Vojkovic.

8.ročník 12.- 14.5.1995: 4 rafty, 7 nevidomých, 27 osob, déšť, ukrutná zima. Za vysokého stavu vody kolem 130 cm na vodočtu v Poříčí jsme sjížděli některé jezy za těch osm let vůbec poprvé. Nebojím se říci, že v tak velké účasti za takové zimy a nepřetržitého deště byl velký kus heroismu. Nemluvě například o ani ne pětiletém Jiříčkovi Šístkovi, který když jejich raft uvízl v jezu a zalil se vodou, ještě chvíli klidně seděl po krk v ledové vodě a pak teprve suše konstatoval "mně je zima". Nesmíme zapomenout pochválit i hospodu v Týnci, kde se k nám chovali velmi hezky a nechali nás zde nejen konzumovat vlastní jídlo, ale i například vylévat pod stůl dětské holinky plné vody. Spát jsme ovšem odjeli většinou do Prahy. Jen František Jelínek a Mirga? (a, no pomozte mi!) zůstali spát pod stanem v Týnci. Ráno byl vodočet 188 cm a pokračovalo na dvou raftech už jen osm vytrvalých. I přes poměrnou zimu

a vítr (ráno 6°C) se nám vyčasilo a chvílemi jsme zahlédli i sluníčko. Co však bylo hlavní, voda se stala skutečně divokou, takže si mnohde nezadala s krkonošskými řekami z dubna. Vytrvalí byli tedy skutečně odměněni nevšedním zážitkem. Vždyť z mnoha jezů se staly jen nízké stupně, místo některých ostrůvků byly peřeje a houpali jsme se na vlnách známých na Sázavě jindy tak leda na Stvořidlech.
Za zimu 4 bazény organozované Rafting Club Handicapem.
V dubnu jsme jeli Krkonošské řeky s Tyfláčem. Mimo dvou slabozrakých žáků SOU zde byl ze Zory ještě přítomen Luboš Krapka a Zdeněk Vajner. Sjeli jsme asi sedm kilometrů Labe a asi podobně na nezapomenutelné rozvodněné Jizeře. Malé Labe jsme po několika stech metrech a roztržení jednoho raftu raději včas vzdali. I tak to byla velmi vydařená akce s hlubokými zážitky z řek asi tak ww2+ a je o tom na CD film. Sníh doslova tál před očima a voda se řítila do údolí.
Pro žáky SOU v červnu vodácký a surfařský výcvik na rybníku Vybírač na základně Jedličkova ústavu nedaleko Nových Hradů v Jihočeském kraji. Měli jsme zde pro 18 dětí (z toho 14 zrakově postižených) 3 kánoje a 5 surfů. Na podzim se z vodáka vyděluje windsurfingový oddíl, který stále roste.
8.7. jsme se opět účastnili závodu "Bohemia Raft Open 95" pod Lipenskou přehradou. (Ze zrakově postižených se závodu účastnil pouze Ivo Budil se svým vodícím psem Kamou. Ostatní 3 členové sem přijeli pouze fandit. Závody jsou totiž pro svou náročnost vhodné pouze pro sehrané posádky s určitými zkušenostmi na divoké vodě. Umístili jsme se na slušném 18. místě z 27 účastníků.)

nová siinglovka jezdí s námi autobusem, šoféři se však mohou po...

Toužíme po singlovce a tužby se naplňují. O vánocích začíná díky panu Železnému historie "žlutého banánu" vlastním jménem "Merlin" a kajaku "Excaliburu". V KRK s poděkováním vychází text použitý zde místo úvodníku.

9.ročník 10.-12.5.1996: 5 raftů junioři, nocleh poprvé v Krhanicích, společně se Žlutou skvrnou. Na Kaňově jsme roztrhli raft o něco ostrého čnějícího z jezu. Seniorská jednodenní část (5 nevidomých) o týden později s ÚSP Poustevnou - tehdy jely i takový "starý páky" jako Miloš Slavík. S vyjímkou jednoho žáka Zš Loretánská jeli v tomto termínu samí dospělí lidé.
V zimě byla řada bazénů organizovaných Rafting Club Handicapem a Mojža už pěkně eskymuje.
2.- 5.5. jsme se účastnili zájezdu Tyflosportu na akci Krkonošské řeky. Bylo sice poněkud deštivé počasí, ale díky tomu vysoké vodní stavy. Ve vypůjčených neoprenech bylo i přes sedmistupňovou vodu a krupobití, které nás zastihlo na Jizeře, poměrně snesitelně. Mimo tří slabozrakých žáků SOU zde byl ještě Robert Cerha a ze Zory Luboš Krapka a Zdeněk Vajner. Sjeli jsme asi sedm kilometrů Labe a na Jizeře se nám dokonce obrátil jeden raft (celá záležitost naštěstí skončila pouze zlomeným pádlem). Na Kamenici jsme ujeli asi pět kilometrů. I přes značnou podobnost s loňským ročníkem to byla velmi vydařená akce s hlubokými zážitky z řek ww2.
Pro žáky SOU opět vodácký a surfařský výcvik na rybníku Vybírač na základně Jedličkova ústavu nedaleko Nových Hradů v Jihočeském kraji.
13.7. jsme opět byli pod Lipenskou přehradou, ale nepodařilo se nám z technických důvodů účastnit se závodu "Bohemia Raft Open 96" takže jsme si to sjeli jen tak. (Ze zrakově postižených se závodu účastnil pouze Robert Cerha, protože Ivo Budil se sousřeďoval na Atlantu. Cestou domů nám bylo vykradeno auto - Hiko vesty a foťák.)

10.ročník 9.-11.5.1997: nejmasovější ročník: 8 raftů, 22 účastníků ze Žluté skvrny, nás 16, Melíšek jel na nafukovacím kajaku, jeli Sedlákovi, Pšánský, Kalman, Karel Ježek a vody bylo 122cm.
Za zimu jsme měli tři bazény organizované Rafting Club Handicapem.
10.9. jsme ještě v Tróji absolvovali exhibiční jízdy v rámci konference K-97, ale to už jen s žáky našeho SOU pro zrakově postiženou mládež v rámci tělesné výchovy. Tak se nám to zalíbilo, že jsme s raftem zkusili i eskymáka, ale povedla se jen první půlka. Abychom to napravili, byli jsme na kanále ještě 17.9. trénovat na pevných lodích (7 lidí). Z větší části jsme však skončili pod trojským kanálem, protože i ve spodní části kanálu se udržel jen málokdo.

11.ročník 24.4.-26.4.1998: 4 rafty, 1 dívčí debl z Kláráku, v noci vyrušen lupič auta, ukradli nám ho pak až o měsíc později, jede Rocky, Hetr, Pavlíno, 7 nevidomých, celkem 39osob .
Za zimu jsme byli 7krát v bazénu organizovaném Rafting Club Handicapem . Jarmila Bitnerová a Hanka Opavská

holky na tu Sázavu v zimě poctivě trénovaly

12.ročník: 6 raftů, 2 Vydry (1999)
Vaňhovi jsme zaplatili zálohu na plastové kánoje.

V zimě bazény organizovaných Rafting Club Handicapem.

13.ročník: 6 raftů, 2 Vydry, Marek jede současně VTJZ na Bertu, naposledy jede ono dívčí duo (2000)

V zimě 6 bazénů organizovaných Rafting Club Handicapem.

14.ročník: 28.4.-29.4.2001: 3 rafty, 1 Pálava, 6 nevidomých, 32 osob, upekli jsme hlavu motoru .

12.5. jsme se v pěti zúčastnili (i s nevidomým Zdeňkem Rybákem) VTJZ na Sázavě. Já jsem skončil na 71.místě, David na 24.místě a jako oddíl jsme se zařadili na 23.místo z 28 oddílů.
9.6 jsme se účastnili v Roudnici nad Labem na umělém kanále raftových závodů "Parma 2000". Šlo o závody handicapovaných posádek raftů pořádaných Rafting Handicap Clubem. Dali jsme dohromady tentokrát 3 posádky + jednu naši goalballisté ( celkem 22 přihlášených závodníků). Dosáhli jsme letos rekordního počtu účastníků i zvrhnutí (celkem 3).

15.ročník 4.5.: se v r.2002 pro mou nemoc nekonal, respektive jeli jenom goallbalisté s Davidem.
8.6. jsme se účastnili raftových závodů "Parma 2002". 7.ročník se konal na pražském umělém kanále v Troji. Přes drobný déšť, který celou akci velmi znepříjemňoval, jsme dali dohromady 3 posádky (jednu z nich vlastně naši goalballisté). Co si o tom myslí vám řeknou v krátkém interviu úvod (1,1Mb MP3), Tomáš (330kb MP3), Monika (900kb MP3), Ivoš (440kb MP3)
16.9. jsme se účastnili Prijon Cupu na Střele v počtu 8 lidí se 3 nafukovacími Pálavami (protože kanoe firma Noah stále ještě nedodala). Naše umístění je následující: 19. (z 89) v kategorii K1m Marek Vachule se 4 tr.body, 81. (z 89) v kategorii K1m Robert Vachule s 86 tr.body, 34.(z 51) v kategorii C2 Lorenz - Plecitá se 108 tr.body, 45.(z 51) v kategorii C2 Kvíz - Uríček se 138 tr.body a 46.(z 51) v kategorii C2 Tesařová - Vávrová se 138 tr.body.
Na podzim začíná historie Topo Duo.
V zimě 5 bazénů. organizovaných Rafting Club Handicapem.

16.ročník 26.4.-27.4.2003: 4 rafty a 1 Pálava + jedna kánoj, 11 nevidomých, 43 osob, poslední nocleh v Krhanicích.
15.6. jsme se účastnili v Tróji na umělém kanále raftových závodů "Parma 2003". Dali jsme dohromady tentokrát 2 posádky (jednu naši goalballisté - celkem 20 přihlášených závodníků). Letos nedošlo k žádnému zvrhnutí, a tak díky letnímu vedru si na závěr většina závodníků kanál alespoň splavala jen tak bez lodě.
PC na Střele jel Marek s nevidomým Lubošem Zajícem na Topu duo a skončili mezi zdravými závodníky na 28. místě z 48. závodníků (viz výsledky). Celkově pak letos 80. ze 150.
V zimě bylo 6 bazénů.

17.ročník 23.4.-25.4.2004: jely v sobotu 2rafty a Marek se Zdendou Rybákem na Topu duo, v neděli opět kvůli zimě jen 1 a na Topu duo jela Monika Kadlicová, nocovali jsme v Týnci ve stanech s Lukášem Brožkem a Mojžíšky, 7 nevidomých, 18 osob.

15.5. jsme se účastnili v Tróji na umělém kanále raftových závodů "Parma 2004". Dali jsme dohromady tentokrát 2 posádky (celkem 12 přihlášených závodníků). Pro velmi vysoký stav vody a nebezpečný proud si však organizátoři nakonec netroufli závody odstartovat, a bylo z toho tedy nakonec jen volné ježdění, i když na velmi zajímavé vodě. Byl natočen dokumentární film a je k dostání na CD.

29.5. Se Marek se Zdenkem Rybákem účastnili akce „Ruprno“ což je Triatlon v Jizerských horách (5km na lodi po rybníce, 53 kilometrů na kole /horský tandem laskavě zapůjčil Tibor Kikta/, a 13 kilometrů běh horským terénem který působil nevidomému velké problémy a proto skončili až na 25.místě z 30 dvojic. Pro oba to však jistě byla zajímavá zkušenost a další nahlédnutí do světa za oponou handicapu.

18.ročník 23.4.-24.4.2005: v sobotu jely dva rafty, v neděli 1 a Honza Mojžíšek měl svůj kajak, Jirka jel s Markem na kánoji. Byla zase hnusná zima, a tak jsme spali doma a jedli sekanou (2005)
V zimě letos bazény nebyly, neb na ně chybí peníze.
Parma v řijnu v Troji na půjčeném raftu (naše byly totiž v opravě - účtenka zní na 25 910Kč tak uvidíme co s tím uděláme)

Rafty nakonec velkoryse zaplatila TJ Zora a od Nadačního fondu Českého rozhlasu sbírky Světluška jsme dostali peníze na bazény příští zimu!

19. ročník 22.4.-23.4. 2006 Účast byla letos opět slabší (jako už tradičně,
když nespíme pod střechou). Letos navíc předcházelo velmi chladné počasí. Nám se však nakonec podstatně oteplilo. Zůstal však solidní stav vody (200cm v Nespekách - tedy dvojnásobek optimálního průtoku – jak jej udává Bospory Týnec. Vlivem chladného počasí před akcí jsme však učinili nakonec až zbytečně opatrnické rozhodnutí, jezdit spát do Prahy. A vlivem předcházejících povodní jsme vynechali pevné lodě, což se také ukázalo jako přehnaná opatrnost. Jeli jsme tedy na třech raftech. Jelo celkem 16 lidí, (nás 11 a 5 hostů) z toho 2 nevidomí. Na zabezpečení se podílela 3 osobní auta a lékař. V sobotu jely tři rafty, v neděli pak jen dva a kajak.

Podzimní Střelu 17. září jel Marek opět s nevidomým Lubošem Zajícem na Topu (C2Dospělí na 30. místě z 67 závodníků viz.: výsledky
Celkově pak 129. ze 172).

Bazén 2007 Mojžíšek a cvočitelé z Bohemky

V zimě 6 bazénů placených Nadačním fondem Českého rozhlasu ze sbírky Světluška

20.ročník 21.4.-22.4.2007. Po letošní mimořádně teplé zimě následovalo velmi teplé jaro tento náš obvyklý termín byl tedy nejen teplý ale bylo i málo vody (66 na vodočtu Bisportu Týnec). Jelo celkem 28 lidí, z toho 8 nevidomých (7 nevidomých dospělých a jeden nevidomý žák) na třech raftech.

8.9.2007 jsme se zúčastnili 12. ročníku raftových závodů „PARMA 2007“ na úplně novém raftu od Nadace Leontinka.

V zimě pak opět 6 bazénů placených Nadačním fondem Českého rozhlasu ze sbírky Světluška .

Kačka Zajícová zkouší poprvé sama na kajaku

21.ročník 20.4.2008. Na třech raftech, ale tentokrát pouze na jeden den. Počasí vyšlo celkem teplé i v tomto časném termínu. Ale už teď není mnoho vody. 21 lidí (3 nevidomí dospělí a 2 nevidomí žáci). Kačka Zajícová (dcera nevidomého Luboše) si domluvila na příští Sázavu během jara svoji první samostatnou jízdu na kajaku:

v zimě pak opět 6 bazénů placených Nadačním fondem Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

22. ročník naší Expedice Sázava se uskutečnil 18.dubna 2009. Jelo se jen na dvou raftech. Opět, jak už je zvykem, jsem dokázal vyhmátnout den mnohem studenější než všechny před ním i po něm. A už ani takto brzo nebylo mnoho vody. Jelo letos jen 7 lidí (1 nevidomý dospělý a 1 slabozraký).

23.ročník naší Expedice Sázava se uskutečnil 24.dubna 2010. Letos za účasti omladiny i některých rodičů. Účastníci byli letos ze všech věkových kategorií - od žáka prvního stupně základní školy Kuby přes konzervatoristku Ráchel, studenta střední školy Aloyse Klara Ondru, nastávajícího speciálního pedagoga Vláďu (všechny nevidomé) a mnoho osvědčených průvodců, včetně jednoho psa.

Vzhledem k naší dlouholeté spolupráci s RCH bych si dovolil připomenout i jeho výročí.

RCH i letos uspořádal tradiční, již XIV. ročník Raftových Závodů „PARMA 2010“ - 19. září 2010. Dali jsme dohromady pouze jednu posádku a to ještě jinou dopoledne a jinou odpoledne.
Z hlediska závodního, to nijak nevadilo, nebopť časomíra také zkolabovala.
Nicméně den byl vodácky prýma (udělalo se i hezky a téměř teplo) a díky přítomnosti Marka si na kajaku zajezdil nejen Luboš ale i jeho dcera. Začíná nám dorůstat zcela vážně nová generace, což je fajn.

Ty fotky Luboše fotila taky Kateřina, k čemuž jí blahopřeji.

24.ročník naší Expedice Sázava se uskutečnil 24.4.2011 ve velmi obvyklém složení na obvyklých třech raftech, (17 lidí) za nepříliš povzbudivého stavu vody lehce nad minimem.

V zimě nám opět Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška zaplatil 3 dvouhodinové pobyty v bazénu za což mu děkujeme.

25.ročník Expedice Sázava se jel 28.4.2012
Jelo nás celkem 18 (4 nevidomí) na třech raftech a Ivoš s Dandou jeli na kánoji. Stav vody byl lehce nad minimem, ale projet se podařilo celkem hladce. Počasí bylo naopak neobvykle slunečné a teplé.

Letošní raftování v Troji na umělém kanále aneb závody Parma 2012 byly letos 8. září 2012. Závodů jsme se účastnili s jedním raftem.

26.ročník Expedice Sázava se jel 27.4.2013. Jeli jsme sice tři rafty a dvě kánoje ale vlastně jen 4 nevidomí. Na jedné kánoji jel Ivoš s Dandou stejně jako vloni a na druhé Luboš s Kačkou. Na obou kormidelnících je vidět, že už mají něco za sebou.

14.7.2013
jsme ještě
uspořádali
Sázavu River
pro naši
návštěvu
z USA.

Zato 2014 je tak nízký stav vody
po teplé bezsněžné zimě, že nebylo
ani možno na jaře Sázavu na raftech jet.

27.ročník Expedice Sázava se jel 25.4.2015. Jeli jsme dva rafty, pálava se synem a vnučkou a kánoj ale vlastně jen 3 nevidomí. Na kánoji jel Luboš s Kačkou stejně jako minule.
Na raftech jsme jeli po čtyřech protože byl velmi nízký stav vody (3cm pod minimem pro rafty na ukazateli Bisportu), tak jsme se snažili o minimální ponor.

28.ročník Expedice Sázava se jel 30.4.2016. Jeli jsme na dvou nepříliš obsazených raftech. Vody bylo těsně na hranici sjízdnosti a drhli jsme, takže to bylo vlastně dobře

29.ročník Expedice Sázava se jel 22.4.2017.
Za dost příšerné zimy a přijatelné vody se nás sešlo jen 6.

Hon-
za
má
i
své
video

30.ročník Expedice Sázava se jel 21.4.2018.
Za krásně teplého dne ale vody velmi nízké (Nespeky 58cm).
Na třech raftech se třemi nevidomými, Ivem a Majkou, celkem 17 vodáků.
Startovali jsme v Krhanicích, protože Podělusy ten krásně
protržený jez, který se tudy po desitky let jezdil právě opravují.

https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1922798724678793&id=100008460522476

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1922797331345599&set=pcb.1922797888012210&type=3&theater

31.ročník Expedice Sázava - Pravidelné Sázavy jsme 30.ročníkem sice ukončili ale letošní mokré
jaro nás přeci vytáhlo 30.5.2021 k dalšímu sjezdu (Nespeky 118cm).
Na dvou raftech s Lubošem Zajícem, který si vypůjčil kánoj v Bisportu. Kupodivu dokonce 19 lidí.

Kdyby někdo přeci jen nelitoval peněz, mohl by nám zaplatit bowlingovou dráhu na (měsíc, rok) tréninku. Děkujeme.

e-mail obrázek

vachuler@volny.cz

Nadační fond Českého rozhlasu sbírka Světluška

naše další stránky:

Windsurfing nevidomých
Lukostřelba nevidomých

Vyrábíme elektronický míč pro nevidomé děti (zvučí i po zastavení)
Příznivci "Kláráku" najdou dokumentaci mnohých akcí (prostě fotografie a filmečky)
Asocace rodíčů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR
Hmatové knížky pro nevidomé děti

doporučuji loď: YUKON

Nafukovací lodě z dílny Rob fin designs jsou výsledkem mnohaletého vývoje, jehož kořeny sahají do roku 1993, do Nepálu na prvosjezd řeky Buri-Gandaki, dva měsíce poté doma jsme začali ve spolupráci s ing. Urbanem kreslit první symetrický segmentový raft v čechách......
Při konstrukci využíváme poznatků z tisíců hodin strávených na řekách, v mokru a s pádlem v ruce, kdy se nafukovací plavidla dostávají do těch nejnemožnějších situací, kormidlovány bravurními jezdci i totálními amatéry. Výsledkem jsou čluny, kde každý detail má svůj důvod a funkci.
Věřím, že s nimi budete spokojeni. Robert Kazík

Oddíl vodáků

TJ Zora Praha z.s.